středa 9. března 2016

Chytrá jak rádio

        Jsem zastánce mantry udělat si jídlo hezký (napsala bych, jak jsem zvyklá, spisovně hezké, ale v tomto případě použiju tady tu vaši pražáckou mluvu). Není důležité, co jíš, kolik toho jíš, ale jak to vypadá. 
Hezky to naservírovat umí každý, ale sníst, co sis navařil, to je umění!

1. Kolik toho jím? 
        I když jsem stále princezna, nejím jako princezna. Je to jednoduché, snažím se dodržovat takový kalorický příjem, abych si tak nějak držela svoji váhu (a pořád mohla startovat za 75 kg, takže takové jednorožčí mládě), měla energii na práci, tréninky a srandičky. Protože jak je známo, věčné dietářky s příjmem 1000 kcal denně nebývají úplně Miss sympatie. A já jelikož aspiruji na Miss sympatie v práci (kde jsem jediná žena, ale to není rozhodující), musím hodně papat. V mém případě je to okolo 2500 kcal denně. Mám poměrně náročné tréninky, i když teď se všemi svými bebínky se poměrně flákám a čekám, že se stane zázrak a slečna Jurková se jednoho dne probudí jako druhý Klokov (respektivne Klokovna, zase nemusím mít všechno). Váha mi poměrně dost lítá a aktuálně se pohybuju kolem 73-74 kilogramů. Jen ve svalech jako kámen, jako kámen. 
    Jak jsem přišla na to, kolik mám jíst? Buďto jsem se ponořila do nádoby a pomocí kalorimetrického měření zjistila svou denní potřebu energie. Nebo jsem to zkusila přes tabulky. Ano, druhá možnost je správně. Samozřejmě vzorce počítají s tabulkovými údaji, které neberou v potaz, že váš bratranec z druhého kolene měl už od druhé třídy dvě brady. Nicméně je to údaj, od kterého je možné se odrazit. Když znám svůj kalorický příjem, můžu si jej rozdělit na poměry makroživin. Primární jsou pro mě bílkoviny (i když jich nejím nejvíce), protože mě dost zasytí. Těch dávám denně okolo 160 g, tuků zhruba 100 g (mám ráda vajíčka, oříšky, tučné ryby, tučné sýry, tučné tvářičky... ne, ty ne) a zbytek si doplním v sacharidech. Když mám večer hlad, tak se najím. Nežiju pravidlem, že hlad je převlečená žízeň nebo chuť. Tohle je individuální, bikina, která vyhrála přebor v okrese HorníDolní, vám pravdu neřekne. Hladík je prostě hladík a chutík je něco jiného, ehm. 
      Pro výpočet kalorického příjmu doporučuju používat www.iifym.com, pro zadávání samotných jídel www.myfitnesspal.com, který je sice v angličtině, ale má dost jakože fakt dost bohatou zásobu českých výrobků.


2. Co jím? 
       Tlačenka, buřty s cibulí, šunka v aspiku. Však to znáte. Snažím se jíst poměrně zdravě, ale jsem kokinková, takže výše uvedené bych nesnědla. Když mi chcete udělat radost, doporučuju něco s čokoládou zespodu, shora nebo uvnitř, nejsem náročná. Mimoto jím třeba i ovesné vločky, brambory, batáty, celozrnné těstoviny, bulgur, zeleninu, ovoce, maso, sýry, šunku, vajíčka, děti... Rozhodující pro mě je, jestli to má dost makroživin a jestli mi to chutná, samozřejmě. Žijeme len raz, a proto si neodpírám, jen kontroluju množství. A do denního kalorického příjmu se dá nacpat u burger s hranolkama, dva cidery a tři panáky Bacardi rumu, vážně. Ty další tři navíc už se tam nevešly a za trest jsem si dala 15 koleček kolem domu, protože kdo mě dobře zná, ví, jak strašně moc ráda běhám (vtípeček). Takže můj jídelníček je složený ze zdravých věcí a těch ostatních. 

3. Kdy jím?
      Prvním jídlem je pro mě většinou snídaně tak v půl 11. Jsem zvyklá jíst později, když se najím moc brzy, tak mám tendenci být nedožraná. Oběd, večeře, někdy po tréninku protein, pokud mám nárok a nezapomenu si ho doma. Pakliže ho doma zapomenu, mám smůlu a moje potenciální svaly nikdy nespatří světlo boží, protože anabolické okno. Jím tři jídla denně a světe div se žiju. Řídím se totiž heslem, že počet jídel není důležitý, podstatný je jejich celkový objem. Ráno se snažím dávat méně sacharidů, jsem po nich uklimbaná, odpoledne přílohu podle toho, jak se mi podaří trefit množství přílohy a večer po tréninku, to je lambádička. 9 z 10 cvičenců potvrdí, že potréninkové jídlo je lepší než.. vidět prohánět se jednorožce pod duhou a to je co říct! 



4. Jak jím?
   Příborem, někdy rukama. Děkuju za optání. 

Upozornění: Výše uvedené nemusí být tím pravým ořechovým pro každého. Jedná se pouze o návod a zkušenosti jedné Adél, která to jídlo až tak moc nehrotí. Pokud se chcete účastnit nějaké kulťácké nebo bikiňácké soutěže tak s největší pravděpodobností tento blog nečtete, protože si z vás dělám srandu, tak je tento článek zcela irelevantní, jelikož neobsahuje návod na tu správnou kůru právě pro vás. 

8 komentářů:

  1. Moc se mi líbí Tvůj styl psaní, humor, který používáš, zkrátka moc povedený článek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že někdo články čte a dokonce se mu líbí :) :D

      Vymazat
  2. :D :D :D Teď se mi bude pěkně spát :D A neříkej, že kdyby okolo domu neběžel jednorožec s poníkem, že by sis těch 15 koleček nedala? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná jo, ale jenom možná ... a musel by být růžový:D

      Vymazat
  3. ležím doma s chřipkou a nemám moc nálady na rozdávání sluníčkové energie, ale ty články mě rozsekávají, ty jsi vážně neskutečná!! Miluju tvůj humor :D a to upozornění je božské :D !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, protože smích léčí :D!

      Vymazat
  4. Tak to je pecka clanek, bulim tu smichy. Konecne sympaticka baba, co nepropaguje kureci na vode s ryzi, a ze pozrit cokoladu ci smazak je smrtelne!
    Dekuji za to a #stayprincezna
    Mája

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju a děkuju za připomenutí smažáku, ten jsem neměla tak dva roky, asi si dám :D.

      Vymazat