neděle 6. března 2016

Od VacuShape ke vzpírání

   Cože? Od VacuShape? To si děláš srandu, Adélo. Upřímně... Každá holka začínala na podobně obskurní záležitosti a ta, která říká, že ne, tak je tajně provozuje  dodnes!
   V dubnu oslavím své 4leté výročí. A dám si nějaký pěkný dárek, to se musí. Takže vezměte si popcorn nakrájenou okurku a projdeme si společně moji spanilou jízdu za růžovou princeznou s pevným zadkem, aspoň myslím.

1. Éra Vacushape - No, ehm. Omluví mě to, že jsem byla mladá, naivní holka? A že na to dělala reklamu Halina Pawlovská? Nejspíše ne, nicméně tímto přiznáním mi vypadl VacuShape kostlivec ze skříně. Upravila jsem jídlo, šlo to dolů, a tak nějak se nabízel nějaký pohyb. Ale zase abych se nezpotila, vítejak. Zaplatila jsem si 5 lekcí. A světe div se, nic se nestalo. Pořád jsem byla takové žužu. Nikoliv tak sladká, ale tak měkká. 
Užší fotku jsem fakt neměla, přísahám.
2. Zumba bitch - Další z mých trapnobolestných vzpomínek. Ráda tančím, podle sebe. Jet podle choreografie, a dělat do toho ejchuchu, juchuchu, hop, skok, úsměv není úplně pro mě. Tři lekce. Moje ego pak nezvládlo to, že každá 40letá mamina kroky napodobuje lépe s větší grácií a ve vyladěnějším outfitu včetně zvonáčů s velkými nápisy ZUMBAAA. 
3. Ultrahypersuperlekce - Už ani nevím, jak se všechny ty lekce jmenovaly, jen vím, že v jednu chvíli měly podezřele blízko k crossfitu. S ohledem na to, jaké jsem kopyto, to naštěstí až tak daleko nezašlo. Čtyřikrát týdně bombičky, angličáky, dřepy s výskokem, kliky atakdále. A to všechno u člověka, který ani jedno z toho neumí. A petstotisíckrát. Nicméně tolik umělých prsou jsem do té doby na jednom místě neviděla. A tolik fajfek a pruhů na taky ne. Vzhledem k tomu, v jak neznačkovém oblečení jsem na lekce chodila, bylo jasné, že tudy cesta nepovede. 

Pozor, dřepovací výzva způsobuje enormní velikost pozadí. Anebo taky ne.
4. Takovéto domácí cvičeníčko - Jillian Michals, Zuzka Light, pilates, HIIT, tabata. Vstávala jsem ráno klidně ve 4, abych si zacvičila a potom si dala pořádnou sacharidovou snídani, vyčerpaný glykogen neasi. Vydrželo mi to poměrně dlouho, ale moje postava měla k těm z časopisů daleko. Viděla jsem svalové přírůstky tam, kde nebyly a v hlavě si opakovala yeeeah, she squats
5. Bodybuilderka - Přičichla jsem k posilovně. Nemyslím tím k opoceným polstrovaným lavičkám, samozřejmě. Mantra Nohy+lýtka, záda+ramena, prsa+bicák+tricák a znovu. Na páse mě ale nebylo možné udržet nikdy, tak hluboko jsem naštěstí neklesla. Říkala jsem si, jak hardcore tréninky mám a měla radost z napumpovaných stehen a rukou, i když nebyly. Denně jsem četla Ronnie a fotila si neformičku. Pořád jsem zkoušela maximálky, protože z nuly to jde dobře, trénovala 6krát týdně a každý den sdílela motivační obrázky, protože je vědecky dokázáno, že motivační obrázky zlepšují výkon o 123486 procent.
6. Běháááám, ale maximálně půl hodiny - Nesnáším běh, jakože fakt hodně. Už od školních let, kdy jsem naprosto zcela věrohodně zahrála zhroucení na patnáctistovce, abych ji nemusela doběhnout (doufám, že to nečte pančelka, ehm). Ale správná plážová forma se musí dělat kombinací posilovny a kardia, potvrzuje 10 z 9 bikin na efedrinu. Dvakrát až třikrát týdně jsem si proklusala parčík okolo baráku, samozřejmě v co nejsvítivějším oděvu, sluchátkama v uších, chytrou aplikací v mobilu a na lačný žaludek. Protože peristaltika střev není kámoš. 
Už tehdy jsem měla skvělý vkus pro výběr barev.
7. Jsem lifterka a kdo je víc - Silový trénink pro ženy se stal asi nejvyhledávanějším spojením na českém internetu a já se vezla na vlnách "těžkých dřepů a tahů". Hustější než já při tréninku bylo snad jen Iridium. Neřešila jsem prasáckou techniku, prostě jsem byla girl, who lifts. A největším nepřítelem liftera je hlad, to se ví. Papala jsem, trénovala jsem, krabicovatěla jsem. Během tréninku jsem stihla vyřešit Teorii relativity a olajkovat všechny fotky na Instagramu, co měly heštek powerlifting. 

8. Vzpěrač, ten bolavý chleba má - Prozatím konečná fáze mého lajfstajlu. Připodobnila bych to tomu, když se z škaredé housenky vyvine motýl, kterého si chce každý sběratel píchnout na zeď, ale no tak,spadni z hrušky, princezno. Protože až vzpírání mi pomáhá odstranit všechny chyby, jež jsem měla naučené a zafixované a skládá se z tolika prvků, že když jeden poděláte, tak máte smůlu a buďto bude technicky neestetické nebo se zrakvíte. Což je i můj případ. Za 24 let mého života jsem neměla tolik bebínek jako teď za 3 měsíce. Otočené zápěstí, skřípnuté co se dá a domnělé vyhozené žebro, ale až tak dramatické to asi nebylo. Nicméně jsem to přežila! Každý den se musím smiřovat s tím, že v každém Holmes Place nebo jiném komerčím fitku bez platforem existuje holka, která by si mě svým výkonem dala ke svačině. Prostě antitalent, to chceš. Každopádně je důležité, že mě to baví, takže kytičky, duha, hešteg stayfocused, staymotivated. 
Zvládla jsem to i oblečená, třikrát hurá. 

         Sportovní přiznání Adély Jurkové je u konce. Jaká jsou ty vaše? Spinnig, aerobic, nebo závodní háčkování? 

10 komentářů:

  1. :-D musím se smát. začátky jsem měla úplně stejné. s tím rozdílem, že na vacushapu jsem měla 20 lekcí ještě s power platem a světe div se -10kg, pak následovala zumba- ne, ne, ne žádné organizované pohyby...cvičení doma- zuzka, jillian, ale strašně mě to nebavilo. No a pak spousta skupinových hodin a spinning...Teď jsem teprve u posilovny, ale mám trenérky, abych se neplácala na páse :-D ale je pravda, že zvedat váhy mě začalo bavit. si připadám vždycky nejvíc, když tam buchty jedou všechnos vlastní vahou :-D Jinak přeji hodně štěstí a míň úrazů ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že v tom nejsem sama :D. Přesně tak, ty větší váhy dodávají to správné sebevědomí :3 :D. Děkuju, pokusím se hned dnes si nic neudělat, snad to klapne :)

      Vymazat
  2. Za sebe musím ještě bohužel přidat natřásací plošinu, a fitbox, díky kterýmu jsem si myslela jak jsem drsná boxerka (ještě aby ne, ten molitanovej totem se mě bál!) a ovládám všechny údery....než jsem pak na klasickým kick boxu dostala nehezky přes hubu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fitbox byl samozřejmě taky a PowerPlate nesměl chybět, avšak na obojí jsem byla moc velké kopyto, takže se konalo jen jednou :D

      Vymazat
  3. :DDDD To je pecka, odstartovala to Jillian a její 30 denní program a pak jsem konečně zašla do fitka, kde se mi díky bohu zalíbily činky a ne běhací pás, protože bych si připadala trochu jak křeček na kolečku :D ...SHE SQUATS A BIKINY mě vždycky dostanou, asi jsem nějaká zaujatá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem taky zaujatá, nic si z toho nedělej, Vendulko :D

      Vymazat
  4. Vtipně napsáno :)
    Nicméně mi tohle přijde takový smutný náhled na to, jak se dnes přistupuje ke sportu - je jedno, co dělám, hlavně, že budu mít figuru jak z časáku.

    Já jsem třeba od 6 let dělala sport, který jsem milovala a když jsem v 18 skončila se závodní kariérou, tak jsem taky zkoušela kde co. A i když mi teď poskakování v tělocvičně připadá totálně wtf, tak tehdy mě to bavilo a to je, si myslím, u pohybu nejdůležitější :)

    Po mnoha experimentech jsem stejně skončila zpátky u plavání. K tomu běhám, v hezkých oblečkách, se sluchátkama a chytrou aplikací, a co? :)) Vyčistím si hlavu po náročném dni v práci a pivo mi večer chutná o trochu víc.

    Moc nechápu tenhle trend neustálého vyhraňování se vůči někomu. Pozoruju to u většiny ženských, co se přes crossfit apod dostaly ke zvedání železa... najednou jsou to ony, kdo prozřely, že ženy mohou dělat i dříve mužské disciplíny a najednou jsou ony ty jediné, které SKUTEČNĚ makají :))

    Nechci, aby to vyznělo jakkoliv útočně. Je to spíš takové mé zamyšlení nad tím jaký je rozdíl mezi sportovci, které znám od malička a sportovci moderní doby ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pohodě, já to nijak útočně vůči ostatním sportům nemyslím, jen prostě jsem ironická a sarkastická a dělám si legraci ze všeho, včetně sebe :). Důležité je, aby to člověka bavilo, co si o tom myslí ostatní je úplně fuk :)

      Vymazat
  5. Celkem jsem si predstavila jak ti vypadl vacushape ze skříně :)
    Asi jsem dost nudná..era touhy stat se druhou Rondou Rousey (pri prvnim sparingu mi došlo, že vůbec nechci aby mě někdo bil), následovala era : potřebuju kondicku a nikam nechci chodit (aka Shaun T a otevřeně přiznávám, že ho miluji a z dlouhé chvíle obcas cvicim dodnes). No a pak dva roky seriozniho uvazovani o liposukci. A "now we are here". Cinky a crossfit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, taky jsem chvilku koketovala s myšlenkou bojových sportů, ale princezny nemají monokly, takže jsem měla smůlu :( :D A tak to má být, hlavně že tě to baví :)

      Vymazat