neděle 21. února 2016

Jím, tedy jsem... sexy a šik a kdekdo by mě rád svlík!

      (Upozornění: V tomto článku se nebude nikdo svlékat)
      Tak zase trošku uber, Adélo. Ale titulek Jak se stravuje slečna Jurková by nemusel tak zaujmout. Takže jsem zcela čistě vypočítavá. A tedy k tématu...
      Kupodivu jím. Nejsem živa ze vzduchu, vody, sluníčka, vaší karmy, ani nic podobného. A jím hodně ráda. Tohle je sice klišé, které vám řekne každá druhá modelka, co do sebe cpe vatu, anebo čičinka, jejíž největší hřích je, když si posolí brokolici, nezbednice. Prošla jsem si několika stravovacími milníky, přes něž jsem došla k současné etapě, tzv. MÁM TO NA PÁRKU. 

Větší porce,méně sacharidů přes den. Ukázka z etapy Mám to na párku.

1. Etapa: Beru vše, co má čokoládovou náplň
    Období kulaťoučké Adél. Naducané tvářičky a croissanty s nutelou. Za svoje pneumatiky jsem se styděla, a tak jsem je preventivně při sezení schovávala polštáři.
2. Etapa: Eat clean hešteg motivation hešteg drink water hešteg repeat
    Doba, kdy jsem si začala uvědomovat, že na velká prsa ty borce nebudu moct lákat až do 60. Začala jsem zdravě jíst, všechny hranolky, pizza, croissanty pro mě byly zcela nepřijatelné. Měla jsem tendence kecat ostatním do toho, co jí a jak žijou a rozsévat dietní moudra na všechny strany. Díkybohu to někteří moji kamarádi přežili bez úhony. 
3. Etapa: Sacharidové vlnění aka chci být suchá jak větev
     Je to smutné, ale je to tak. I já jsem držela sacharidové vlny. Lidé dělají ve svém životě chyby, asi takto si to pro sebe omlouvám. Šla jsem dolů tenkrát asi o 7 kilo a trojky mi řekly "Čau, nech nás jít, nech nás jít, bude klid". Pak se mi to pěkně nahodila zpátky a bylo po letní formě. 
4. Etapa: Vysokofrekvenční stravování aneb bez jídla co tři hodiny mi to určitě spadne!
   Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře, druhá večeře. Svatý grál každého kulturisty a naturálního bodybuildera. A já v podstatě pořád jedla a pořád jsem měla hlad. Heslo Stay Hungry nikdy nemělo reálnější obrysy.
5. Etapa: Přerušovaný půst aka vydrž, Adél, vydrž!
   Jako pořád nenasycená jsem se rozhodla zkusit přerušovaný půst, z něhož v podstatě těžím dodnes. Jasně dané stravovací okno 8-10 hodin denně, 2-3 velká jídla a já se konečně trošku naučila pracovat s tím, jak nemít každou hodinu chuť vybagrovat ledničku. Nakombinovala jsem to s IIFYM (if it fits your macros - počítání kalorií, naplňování denního příjmu a poměru B, S, T) a projídala se ke spokojenosti, nikoliv však k postavě, která by byla hodna lajků na stránce She squats...
6. Etapa: Powerlifterský objem aneb projez se krabicovité postavě snů
   Upřímně ani nějak moc nevím, jak se mi to povedlo :D. Začala jsem zvedat "těžké" váhy a papat hodně sacharidů, protože jsem přece potřebovala energii, neasi. V zrcadle to nevypadalo tak špatně, ale k fotkám, kde bylo více lidí, z té doby by se hodily komentáře: "Hej, kdo je ta velká bílá vzadu?" 82 kilo živé váhy, to prostě jen tak nepřepereš (když tě zalehne na zemi). Zvětšovala se mi prsa. Což bylo opět atraktivní pro opačné pohlaví (někdy i pro to stejné). 
7. Etapa: Mám to na párku
    Asi v květnu/ v červnu po MČSR jsem se rozhodla TO (jako svoje tělo) trošku esteticky zpříjemnit. Ubrala jsem na sacharidech. Začala dělat kardio. A začala jsem všem okolo říkat žroutci. Ne, kecám, asi třikrát jsem si dala delší veslo, pak mě to přestalo bavit a nikdy jsem nikomu žroutku neřekla. Zvykla si na jídlo třikrát denně, ve větších porcích. Nějakou dobu jsem i počítala, abych si odhadla velikost a objem jídla, které si můžu dovolit. Postupně jsem měnila dobu, kdy jsem sacharidy přijímala - ráno low carb, odpoledne high, večer low, a hrála si s množstvím v jednotlivých dnech. Aktuálně se držím nejvyššího příjmu sacharidů právě po tréninku, denní množství je okolo 150-200 gramů. Dostala jsem se na nejnižší váhu mé sportovní kariéry - 72 kilogramů. I s občasným zhřešením, v podobě burgerů, popcornu, sushi, kokinek, větrníků, každotýdenním croissantem a tak. Momentálně nic nepočítám. Maximálně opakování na tréninku. A nejspíše i díky jejich náročnosti si můžu dávat kokinka. 
Jednou týdně. Moje slabost. Máslový croissant (ale když je čokoládový, tak se taky nezlobím).

Nejlepší větrník všech dob. Sacharidové tsunami v přímém přenosu. 

       Pořád jím hodně zdravě, nicméně nevěřím na clean eating a nehledám, jestli v potravinách, které jím, je, nebo není palmový olej (karma si mě najde). Držím si váhu okolo 73 kilo a jsem spokojená, kytičky, poníci. Prioritou je pro mě být v dobré psychické pohodě a vědět, co si můžu dovolit. Sice je nanic, že musím obměňovat šatník, ale s těma častýma nákupama oblečení dokážu žít. Nikdy jsem nesklouzla k nějaké z poruch příjmu potravy, a to z jednoho prostého důvodu. Mám se a vždycky jsem se měla ráda. A proč jsem tedy začala hubnout/cvičit/postovat svůj zadek na FB? No, prostě kvůli tomu, abych se měla ještě raději ... :D 

A jaký byl vývoj u vás? 

Porce pro velké holky. A nikde žádný zadek. Hodná Adélka.


   

10 komentářů:

  1. No mě podrž! To je článek o mě! :D Etapa za etapou mám to stejné :) cvičím, vařím, jím co chci a směju se na všechny strany :D love carbs :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že je nás v tom více :D přesně tak, hlavně slunce v duši :D

      Vymazat
  2. nejlepší článek... trochu se vidím, ale ne všechny etapy mám za sebou. Stále řeším jídlo a ne a ne přijít na to správné :-( dám tomu měsíc a půjdu za výživářem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :). Jasně, pokud je výživář kvalitní, tak dokáže poradit a pomoci a najít to správné :)

      Vymazat
  3. V poslední době zas tak moc neusedám k PC s úmyslem pročítat články, ale ten tvůj blog prostě musím mít přečtený vždycky ...ta neotřelá vtipnost rozseká i kamenné tváře :D :D umírám :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, Vendulko, ale tuším, že mě smích přejde, až stáhnu sachry před létem :( :D

      Vymazat
  4. Hodně ve zkratce... 1. Dortíčky, zmrzlinky... 2. Mc Donalds... 3. Držení si o nejnižšího příjmu, max 1500 kj denně 4. Zoufalství, přežírání - prsty v krku 5. Hlavně se srovnat, jíst 5x denně 6. Hormonální substituční léčba 7. Rezignace, party,alkohol.. 8. Život s omezením. Bojím se sníst něco navíc, občas se přežeru, občas mi na trenincích dojde energie, a pak padám na hubu, výživovým poradcům už nevěřím... Jídlo je můj nepřítel..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě fandím, ať se jídlo stane přítelem, protože když se s ním umí pracovat dokáže hodně pomoct :). A hlavně se naučit věřit sama sobě, nikoliv poradcům.

      Vymazat
  5. Opět super článek!
    U mě těch etap bylo taky spooooousta, a zrovna pyšná nejsem na žádnou z nich. Můj favorit z mládí je ovšem "dieta rockových hvězd" aneb žádný jídlo a hodně alkoholu, aneb 17letá Markéta s vytrhaným obočím, o 3 odstíny tmavším make-upem a příšerným melírem, která celý dny šetřila kalorie na večer, aby si mohla dát s podobně krásnýma kamarádkama večer vodku s džusem, a přesto měla v těch leopardích kraťáskách z New Yorkeru štíhlé nožky :D

    Samozřejmě proběhly taky geniální nápady jako "džusová dieta", "po 5. hodině večer nejez", "každej kdo nesnídá musli od Emca bude tlustej jak prase", "Jillian Michaels je bohyně" a "loupání strouhanky z vánočního kapra".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem dietu rockových hvězd praktikovala podobně, akorát že já u toho ještě jedla o půlnoci burgery z Mekáče :D. Jillian Michels byla taky, u mě myslím zvítězila ananasová dieta a kdo si nezkusil nejíst po 5.hodině, tak jako by nebyl :D

      Vymazat